P
U
S
C
P
S
N
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vstupní strana | Česky
28.03.2024 - 11:08 CET Přihlášení uživatele
 Pouze ve vybrané rubrice
 Hledání i v textu článku
 Hledání i v seznamu příloh

 

Obec > Historie obce

Tisk PDF dokument Pošli upozornění na záznam Zpět

Hlízov v letech 1918 - 1939

Vloženo: 29.01.11 16:00 - Mgr. Jitka Šimková, Zobrazeno: 102845x

Ve 20. století se počtem domů Hlízov rozrostl, i když počet obyvatel se snižoval.

První sčítání obyvatel v Československé republice proběhlo v roce 1921. Počet obyvatel zase mírně poklesl na 732 a ze 101 domů bylo 100 obydlených. Dle národností žilo v Hlízově 726 Čechů, 3 Poláci, 1 Rus, 1 Slovák a 1 Němec.   Od roku 1924 si obyvatelé začali ve větší míře stavět rodinné domky.


Z hlediska zaměstnání tvořili v roce 1924 zemědělci 55 procent obyvatel, průmysloví dělníci 40 procent a živnostníci 5 procent. V obci prosperovali: 4 koloniální obchody, 4 živnosti hostinské, 2 kovářské, 1 kolářská, 1 krejčovská, 1 sedlář, 1 truhlář, 3 obuvníci a 1 švadlena. Vzdělanost lidí se zvyšovala, ze 732 obyvatel byli jen 3 analfabeti.

 Obecní knihovna byla založena v roce 1920 a disponovala více než 500 svazky knih. V roce 1934 již disponovala 710 svazky. 54 půjčovatelů přečetlo za rok 809 knih.

Místní osvětová beseda pořádala vzdělávací přednášky, divadla a oslavy památných dnů v republice. Postarala se o zřízení pomníku padlých v 1. světové válce.

  V Hlízově vyvíjelo činnost 10 spolků a sdružení: Místní osvětová komise, Knihovní rada, Tělocvičná jednota Sokol  ( V roce 1934 měl Sokol 83 členů, z toho 67 mužů a 16 žen) , Dělnická jednota, Sdružení dorostu republikánské strany, Místní organizace republikánské strany, Místní organizace Domoviny, Vodní družstvo (vzniklo roku 1927 , připravovalo meliorace), Sbor dobrovolných hasičů a Místní kampelička pro Hlízov a okolí. Posledně jmenovaná vznikla roku 1909. V roce 1924 v ní lidé měli uloženo 637 176 korun a o osm let později se vklady zvýšily na 906 825 korun. 

Poštu v Hlízově roznášel listonoš ze Starého Kolína každý den v poledne, včetně neděle. V obci byly umístěny tři poštovní schránky. Telefonická stanice byla zřízena ve škole roku 1927 nákladem 9 000 korun. Třicet šest domácností vlastnilo rozhlasové přijímače.

 
Největšími událostmi roku 1925 se stal objev pravěkého hrobu únětické kultury na staveništi Fr. Tichého (viz samostatný příspěvek ) a odhalení pomníku pozemkové parcelace z let 1919 – 1925 u mostu přes Klejnarku (viz samostatný příspěvek ).


Dle výsledků voleb do Národního shromáždění a Senátu z roku 1935 je zřejmé, že občanům Hlízova nebyla politická situace lhostejná. Ze 492 oprávněných voličů do Národního shromáždění  odevzdalo své hlasy 468. Z tohoto počtu bylo 8 hlasů neplatných a 1 obálka byla prázdná. Nejvíce hlasů získali republikáni - 236, sociální demokraté 117, národní socialisté  32, živnostníci 26,  lidovci 16, fašisté a strana  Národní sjednocení po 6 hlasech.

V roce 1936 obec uspořádala výstavu k uctění památky Františka Kočárníka, hlízovského rodáka, který v srpnu 1914 vstoupil do československých legií (Rota Nazdar) a padl za svobodu vlasti 26.4. 1918 v bitvě u Bois D Hangard ( viz samostatný příspěvek).

Do Senátu ČSR mělo právo volit 432 občanů, odevzdáno bylo 411 obálek, 2 hlasy byly neplatné, 1 obálka prázdná. Senátorem byl zvlolen hlízovský rodák Josef Machovský, rolník z č. 99. Kandidoval za republikánskou stranu.

V příloze si můžete přečíst reakci obyvatel Hlízova na úmrtí prezidenta T.G.Masaryka v roce 1937.